Prehľad súborov a skupín, ktoré vystúpia na Veľkej Javorine

Do pozornosti Vám dávame prehľad všetkých súborov, skupín a iných zoskupení, ktoré vystúpia v nedeľu 26. júla 2015 na Slávnostiach bratstva Čechov a Slovákov na Veľkej Javorine.

Dychová hudba NADLIČANKA je súbor, ktorý v tomto roku oslávi 135. výročie svojho založenia a preto patrí medzi najstaršie dychové hudby na Slovensku. Jej korene siahajú až do predminulého storočia, do roku 1880. Stále sa teší veľkej popularite a záujmu divákov a poslucháčov nielen v Hornonitrianskom regióne, v Trenčianskom kraji, ale na celom Slovensku.
Množstvo každoročných vystúpení je dôkazom, že chlapci z Nadličanky obetujú veľa času a svojho voľna na nácvik a prípravu koncertných programov. Svojský repertoár, veľké množstvo vlastných či upravených piesní dáva kapele charakteristický a nezameniteľný zvuk. Nie je súborom prahnúcim po oceneniach zo súťaží. Najväčšou odmenou pre nich je dobrý pocit z odohraných skladieb a potlesk či pochvala divákov na ich koncertných vystúpeniach. Ku každoročne sa opakujúcim koncertným miestam stále pribúdajú nové a nové mestá a obce Slovenska, kde si žiadajú práve Nadličanku. Účinkovanie v Rakúsku, Nemecku, Francúzsku, Maďarsku, Poľsku, Česku a dokonca i v Rusku si tiež zaslúži pochvalu a obdiv.
Jedným z najväčších úspechov je víťazstvo v celoštátnej súťažnej prehliadke malých dychových orchestrov, keď Nadličanka získala titul „MAJSTER SLOVENSKA 2011-2012“. Dychový súbor NADLIČANKA vydal už šesť nahrávok na magnetofónových kazetách a CD nosičoch. Tieto nahrávky sú veľmi dobrým prierezom ich práce a tvorby. Živé vystúpenia Nadličanky sú dôkazom o vrelom vzťahu všetkých členov kapely k hudbe a o chuti rozdávať prostredníctvom piesní radosť a dobrú náladu. Dnes vystupuje kapela v zostave 12 muzikantov a spevácka štvorica Vierka Pauličková, Vierka Bakytová, Jozef Mičko a Július Paulička, ktorý je zároveň aj jej kapelníkom.

Mužský sbor KUDLOVICE byl do roku 1998 součástí souboru Lúčka, po jeho rozpadu již funguje jako samostatná složka. Původních členů ve sboru již moc není, dnes mají spíše druhou generaci zpěváků. Zpívají písně z celé oblasti jižní Moravy, ale samozřejmě se snaží věnovat nejvíce písním jejich regionu.
Sbor se schází každý pátek na chalupě u Strmenských v Kudlovicích. Spolupracují s CM Stanislava Gabriela, se kterou natočili dva CD nosiče. Zúčastňují se různých akcí v Kudlovicích, v okolních obcích a také akcí pořádaných jinými mužskými sbory v regionu Dolňácka. Sami pořádají fašankovou obchůzku a také již tradiční pořad „Medové zpívání“, konaný vždy druhou srpnovou sobotu.

Folklórna skupina ROZVADŽAN  z Trenčianskych Stankoviec vznikla v roku 2011. V súčasnosti má súbor 45 členov. Tvoria  ho nadšenci v seniorskom veku, ale aj stredná generácia. Hudobný sprievod zabezpečuje charakteristická skupina heligónkarov  s husľami, klarinetom a ozembuchom. Vo svojej činnosti sa zameriava na vyhľadávanie, zbieranie a uchovávanie ľudových zvykov, piesní a tancov z Trenčianskych Stankoviec, ale aj z okolitých obcí. Tieto zvyky, piesne a tance sa podarilo spracovať do folklórneho pásma Rok na dedine, s ktorým sa úspešne prezentuje na domácich, ale už aj na zahraničných javiskách.

 Detská folklórna skupina JAVORINKA z Miškech dedinky patrí pod obec Lubina. Spev a tanec je vzácny dar. Je šťastím, lebo spája ľudí bez rozdielu národnosti, veku, spoločenského postavenia, či vierovyznania. A folklór je mocná ľudská devíza i v tomto neobyčajne zložitom svete. A tradície… Áno, na tradície nesmieme zabúdať. Preto treba s ich vštepovaním začať už odmala, od detí. V takomto duchu sa znovu zrodila i Detská FSk Javorinka z Miškech dedinky. Píše jedna z vedúcich Ivetka Harušťáková. Keď na jeseň v roku 2012 oslavovala FSk Javorinka 40. výročie založenia, pán Viliam Harušták – zakladateľ a vedúci skupiny si dal záväzok vytvoriť detský folklórny súbor, čo sa aj podarilo, no a dnes sú tu.

POĽUN (Podjavorinský Orchester ĽUdových Nástrojov, skrátene len Podjavorinský ľudový orchester) je voľné združenie ľudových muzikantov, základ tvoria bývalí členovia ľudových hudieb Javorinka, Turanček a Čančatá. Pôsobia pri Základnej umeleckej škole Stará Turá. To, že sú podjavorinci vyjadrujú nielen tým, že v repertoári májú hlavne piesne z rôznych častí podjavorinského kraja, ale napríklad aj tým, že účinkujú v krojoch z rôznych podjavorinských obcí. Hlavnú časť repertoára ľudovej hudby Poľun tvoria piesne z Myjavy a okolia, ako bolo spomenuté, ale hrajú aj folklór z celého Slovenska a samozrejme do tanca aj spevu.

Slovácký soubor KYJOV je soubor lidových písní a tanců, kterí působí v královském městě Kyjov, jednom z center národopisného dění jihovýchodní Moravy, srdci regionu kyjovské Dolňácko. Od založení v roce 1942 je prvořadým posláním souboru objevování starých a zapadlých zvyků, obyčejů, písní a tanců, ale také krojových součástí či hospodářského nářadí a současné udržování a rozvíjení tradičního zvykosloví v místě svého působení. Zásluhou souboru se v Kyjově, městě s 13 000 obyvateli a rozvinutým průmyslem, dodnes živě, za bohaté účasti široké veřejnosti, udržují tradiční roční zvykoslovné pořady jako fašaňková a velikonoční obchůzka, stavění a kácení máje, dožínky, hody a jiné. Soubor je pořadatelem pravidelných besed u cimbálu a dalších pořadů, zaměřených na lidovou kulturu. Členové souboru patří k hlavním organizátorům a účinkujícím velkého folklórního festivalu „Slovácký rok“ v Kyjově, který je pořádán jako nejstarší v Česku již od roku 1921. Soubor nejen udržuje tradice, ale rovněž nově zpracovává množství tanečních, pěveckých a hudebních čísel pro pódiová vystoupení. Výběr točivých, párových, figurálních, mužských a ženských tanců, sólových a sborových zpěvů je zaměřen na region v němž soubor žije. V pořadech se za hudebního doprovodu Cimbálové muziky Jury Petrů představuje v pestrých severokyjovských krojích taneční soubor, mužský a ženský sbor. Písně v podání muziky a zpěváků souboru jsou vysílány rozhlasovými a televizními stanicemi a jsou zachyceny řadou zvukových nosičů. Ve svých samostatných programech a na folkorních festivalech rozdávají členové souboru radost po celé své vlasti, ale velkou přízeň si soubor získal také na svých zahraničních cestách mezi diváky mnoha evropských států, ale i daleké Ameriky a Asie.

Ľudová hudba PLÁŇAVA pochádza zo Skalice. Pláňava, tak je pomenovaná časť skalického chotára pri rieke Morave. Ide zväčša o lúky, ale i o ornú pôdu. I keď sa o Pláňave často hovorí, mnohí mladí Skaličania by ani nevedeli toto územie správne identifikovať. Poľovníci tu majú chatu, ktorá im slúži ako odpočívadlo pri obchádzke tejto časti chotára. V minulých rokoch sa častejšie o Pláňave hovorilo najmä ak ste mali na mysli hudbu a tanec. Tradičný ľudový folklór využívali a propagovali v meste dva súbory spevu, tanca a hudby – Skaličan a Pláňava, ktoré reprezentovali mesto nielen doma, ale aj v zahraničí. Folklórny súbor Skaličan má za sebou už päťdesiatročnú činnosť. O folklórnom súbore Pláňava však už niekoľko desaťročí nepočuť, jednoducho zanikol. A predsa ožil. V roku 2004 na jeseň v septembri. Dnes je jeho pomenovanie Ľudová hudba Pláňava po zaniknutom súbore. Prečo práve Pláňava? Na tomto názve trval vedúci hudby Miro Buzrla a jednohlasne sa k nemu pridružili aj ostatní. V Pláňave pôsobil jeho otec a aj iní členovia rodiny. Bývalí súboraci im s touto myšlienkou dosť vypomohli a zapožičali im svoje krojové súčiastky, ktoré mali ešte zo súboru. V súčasnosti ĽH pracuje na svojom repertoári, ktorý prezentuje na verejných (i súkromných) predstaveniach v Skalici a okolí. Od roku 2005 sprevádza Detský folklórny súbor Skaličánek pri jeho vystúpeniach.

Historie folklórního souboru CIFRA se začala psát v srpnu roku 2000 v srdci Moravského Slovácka v Uherském Hradišti, kdy se k cimbálové muzice připojili tanečníci, kteří prošli dětským souborem Hradišťánek, kde se v nich zrodila láska a chuť k lidovému tanci a písni. V počátcích si mladí tanečníci zkoušeli tvořit choreografie tanců sami. Po sedmi měsících se však tohoto nesnadného úkolu ujala zkušená tanečnice Lenka Kraváčková, která tak přijala roli hlavní choreografky a vedoucí taneční složky. Soubor postupně dozrával, vyvíjel se a zařazoval do svého repertoáru čím dál náročnější choreografie. Radost z tance Cifra rozdává nejen při vystoupeních v České republice, ale také na mnoha festivalech u nás i v zahraničí – na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Švýcarsku, Kanadě, Holandsku, Francii, Španělsku nebo Itálii. Nejvyšší ocenění si FS Cifra, za doprovodu cimbálové muziky Harafica, přivezla v roce 2011 z prestižního světového festivalu v Cantonigrós ve Španělsku, kde jen samotná účast byla již úspěchem. Získali zde 1. místo v kategorii tanečních souborů a dále cenu Laureáta vlády Katalánie, což bylo nejvyšší ocenění festivalu, v konkurenci dalších padesáti světových souborů. Ve svém repertoáru se FS Cifra snaží obnovovat a rozvíjet poklady tradičního lidového umění Moravského Slovácka, které má tak jedinečnou a bohatou kulturu. Odvažují se jít za lidovou písní a tancem i za hranice – na Slovensko. Přelomová pro ně byla navíc premiéra v roce 2012 „Od tradice ke kroji i fraku“, kde ukázali, že soubor umí zatančit, zahrát a zazpívat nejen tradiční folklorní tance a písně, ale také úplně jiné žánry jako jsou twist, rock and roll nebo charleston. FS Cifra od roku 2012 spolupracuje s cimbálovou muzikou Ohnica.

Ivan Terry Zeman & H3O HARVESTRI. Skupina Harvestri hrá profesionálnu muziku založenú na pôvodných textoch aj hudbe a vynikajúcom inštrumentálnom majstrovstve muzikantov. Koncertujú hlavne na Slovensku, Morave a v Čechách. Charakterizujú ich nielen pôvodné texty a hudba, ale aj originalita prevedenia, pôsobivá festivalová atmosféra a spokojní návštevníci. Vystupujú s programom TRAMPART, ktorý je autorskou tvorbou Ivana Terry Zemana, nadväzujúcou na najlepšie tradície folk – country – trampskej hudby.

Existence kapely MIXBAND (pod tímto názvem vystupujeme od července 2014 – do té doby CountryMix)  z Uherského Brodu se datuje prakticky od 90. let 20. století. Po několikaleté odmlce se kapela znovu sešla na podzim roku 2006  v původním složení a přibyli i noví členové. Kapela si ponechala svůj původní název  CountryMix. Kapela se zpočátku orientovala na country  a hudbu s jazzovými a bluesovými výrazovými  prvky. Stále více ale převládala muzika na bázi swingu, blues často i v kombinaci s prvky folklóru až rocku. V repertoáru kapely jsou např. jazzové standardy s vlastními texty, bluesová a rock and rollová muzika.  Kapela hraje jak taneční zábavy, tak i koncerty k poslechu – na pódiích i v klubech. Právě z důvodů odklonu repertoáru kapely z country muziky se kapela rozhodla změnit název a od července 2014 postupně navykala publikum na název nový –  MixBand.

Kapela TELEGRAF z Uherského Hradiště se od svých počátků orientuje na interpretaci country & bluegrassové hudby. Písně známých českých skupin Greenhorns, Rangers nebo Poutníků obohacují i klasickým bluegrassovým repertoárem. Už několik let pořádají Hradišťský neboli Telegrafní country bál. Kromě hraní na bálech a plesech se Telegraf věnuje i koncertní činnosti, v roku 2008 postoupil do národního kola festivalu PORTA. V roku 2010 vydala kapela CD Mám svůj sen.